Projekt CASLIN dnes

Začátkem 90.let proniklo do knihovnické veřejnosti nové slovo resp. zkratka: CASLIN.

14.12.1992 schválila Mellonova nadace tříletý grant ve výši 1,1 milionu $ na realizaci projektu CASLIN, jehož záměrem bylo položit pevné základy celostátní (díky rozpadu Československa mezinárodní) knihovní sítě poskytující domácím i zahraničním uživatelům snadný, rychlý a bezbariérový přístup k informacím uloženým v knihovnách a informačních institucích.

Informace o probíhající realizaci projektu CASLIN se staly součástí nejen odborného knihovnického tisku, ale také všech významných odborných seminářů a jiných knihovnických akcí.

Ministerstvo kultury ČR přidělilo na konci druhého roku úspěšně probíhajícího projektu ekvivalent amerického vkladu a nadále podporuje formou účelových dotací jednotlivé projekty, které vzešly z mateřského projektu CASLIN.

V únoru 1995 se CASLIN stává součástí statutu Národní knihovny ČR, kde je konstatováno, že NK ČR "je národním centrem CASLIN (Česká a slovenská knihovní informační síť) a koordinačním pracovištěm pro jednotnou aplikaci příslušných standardů a norem".

K 1.6.1995 je v organizační struktuře Národní knihovny ČR konstituováno samostatné oddělení pro CASLIN s přímou řídící působností ředitele NK ČR. Stěžejní snahou tohoto oddělení bylo podnítit vytvoření a koordinace činnosti konsorcia knihoven spolupracujících v rámci CASLIN, což mělo být dle očekávání představitelů Mellonovy nadace učiněno hned na počátku realizace projektu CASLIN.

Na posledním jednání Rady ředitelů a manažerů CASLIN, které se konalo 2.února 1996 v Brně, byl formálně ukončen projekt CASLIN. Profesor Lass zdůraznil zřetelný předěl mezi končící spoluprací čtyř knihoven na základě čerpání grantu a nově vznikající institucí spolupráce účastníků se stejnými právy a stejnými povinnostmi. Na zmíněném jednání profesor Lass také stručně zhodnotil tříleté trvání projektu CASLIN a konstatoval jeho úspěšnost. Zdůraznil viditelnost postupu vlastní implementace systému, zpracování informačních fondů na základě přijatých standardů, zavádění systému s ohledem na síť, pozitivní dopad na způsob práce v jednotlivých knihovnách. Hovořil také o problémech, které realizaci projektu provázely a dosud provázejí. Značným problémem byl a je "lidský faktor", který ztěžuje zvládnutí nové technologie a přijetí s tím souvisejících změn. Vedle podcenění přípravy odborných pracovníků se vyskytovaly potíže související s konkrétní situací jednotlivých regionů, kde se knihovny CASLIN nacházejí, a mnohde i s úrovní řízení té které knihovny.

Přes všechny zdolané i stále ještě zdolávané potíže však mohl profesor Lass konstatovat, že "projekt CASLIN není pouhým projektem automatizace knihoven, ale je projektem změny organizace knihovnictví s využitím nové technologie".

V rámci realizace projektu CASLIN se nepodařilo vytvořit konsorcium čtyř zakládajících knihoven CASLIN a ani aktivity oddělení pro CASLIN v NK ČR nebyly úspěšné a nevedly k vytvoření konsorcia knihoven ČR.

Profesor Lass se obává, že v průběhu realizace projektu CASLIN byl příliš podceněn negativní dopad minulosti, a to především narušená kooperace mezi knihovnami. Technická spolupráce probíhala bez větších problémů, avšak problémy narůstaly, pokud při jejich řešení hrál stěžejní roli lidský faktor: "Lidé nevěří, že jejich osobní prospěch se zlepší díky vzájemné spolupráci". V knihovnách by měl být kladen větší důraz na přímou komunikaci, avšak nepřímou komunikaci se nepodaří nikdy odstranit, protože ta je u nás součástí společenského života.

Existující kooperační systémy (např.CEZL, článková bibliografie) a nově vznikající kooperační systémy (souborný katalog CASLIN, zpracování ČNB) jsou důkazem toho, že české knihovny do určité míry kooperace schopné byly a jsou. Domnívám se, že díky realizaci projektu CASLIN je ochota ke spolupráci mezi knihovnami větší, přesto nebyly knihovny ještě připraveny na vytvoření konsorcia, ačkoli o jeho užitečnosti nepochybují.

Fungující souborný katalog se v budoucnu stane tou silou, která přesvědčí jeho účastníky o nezbytnosti sdružit se k jeho kvalitnímu budování a efektivnímu využívání.

V souvislosti se zrušením oddělení pro CASLIN v Národní knihovně ČR v polovině roku 1997 byla kladena otázka, zda tím CASLIN končí. Jak již bylo výše uvedeno, formálně byl projekt CASLIN ukončen v únoru 1996 spolu s dočerpáním tříleté dotace Mellonovy nadace. Nadále však pokračuje rozvoj projektů a činností, které by bez mateřského projektu CASLIN nemohly zahájit svou realizaci (např. projekt RETROCON - retrospektivní konverze, ochranné mikrofilmování, standardizace, souborný katalog).

Mellonova nadace financovala další projekty tzv. CASLIN+ :

• LINCA - knihovna Akademie věd + knihovny ústavů AV
• MOLIN-
• SVK v Olomouci
• Univerzita Palackého v Olomouci
• MZK v Brně
• Masarykova univerzita v Brně
Podmínkou pro získání grantu na tento projekt bylo vytvoření obousměrného konverzního programu TINLIB - UNIMARC. Program byl vytvořen ve spolupráci UVT UK Praha a UVT MU Brno a dal také dalším knihovnám pracujícím se systémem TINLIB možnost napojit se na souborný katalog CASLIN.
• KOLIN -
• Univerzita P.J.Šafárika v Košicích
• Technická univerzita v Košicích
• ŠVK v Košicích.

Hlavní prioritou úsilí americké strany byla pomoc při budování sítě automatizovaných knihoven, toho bylo dosaženo. Konkrétním výsledkem spolupráce sítí propojených knihoven je budování elektronického souborného katalogu, který v součané době již má svou konkrétní podobu.

Jak velký důraz byl kladen na působení lidského faktoru v průběhu realizace projektu CASLIN je patrné z toho, že finanční dotace ve výši 200 000 $ nadace The Pew Charitable Trusts byla věnována na vzdělávání lidí:

1. školení superuživatelů ALEPH
2. školení a semináře pro řídící pracovníky knihoven CASLIN:
• 5.9. - 9.9.1993 - Rožnov pod Radhoštěm (MZK Brno)
• 19.6. - 23.6.1994 - Liptovský Ján (MS SNK Martin)
• 27.8. - 31.8.1995 - Smolenice (UK Bratislava)
• 8.6. - 12.6.1997 - Kouty nad Desnou - Dlouhé stráne (MOLIN)
• 31.5. - 4.6.1998 - Štrbské Pleso (KOLIN)
• 30.5. - 3.6.1999 - Zadov (STK Praha, NK CR, MU Brno)

První tři semináře pomáhal obsahově zabezpečit konzultatnt Johan van Halm z Nizozemí.

Ze všech již uskutečněných seminářů byly vydány sborníky, které obsahují stále velmi aktuální informace nejen o metodách řízení lidských zdrojů, ale také např. vlivu automatizace na organizaci práce, zásady spolupráce, informace o světových souborných katalozích, management akvizice a automatizace, souborný katalog a akvizice, ap.
Všech pět sborníků jsou k dispozici ve studovně knihovnické literatury NK ČR.

Vzniku a realizaci projektu CASLIN je věnována diplomová práce studentky VOŠIS v Praze Kateřiny Štěchovské pod názvem CASLIN - projekt české a slovenské knihovní informační sítě. CASLIN - Souborný katalog ČR je tématem diplomové práce Ilony Trtíkové absolventky téže školy.

Projekt CASLIN byl úspěšně realizován a upozornit na pokračující projekty. Nezvratné objektivní výsledky realizace projektu CASLIN se projevily v těchto základních oblastech:

1. automatizace knihoven (dokonce i takového kolosu jakým je Národní knihovna ČR)
2. síťové propojení knihoven
3. přijetí jednotných knihovnických standardů
4. retrospektivní konverze klasických katalogů
5. rozvoj mikrografie
6. rozběh celostátního souborného katalogu

Projekt CASLIN byl, je a bude výsledkem úsilí mnoha lidí, avšak knihovnická historie bude tento projekt spojovat především se dvěma jmény: Andrew Lass a Martin Svoboda.